Název

38. výroční oheň T.O. Skalaci 2018

Popis

A je tu náš oheň letos mimořádně v jiný termín, kde jsme přislíbili účast na 100. výročí Trampingu na Pelechu. Jsme se domluvili s Austrálákem již ve čtvrtek na první přípravy. Zpočátku jsme tedy na osadě byli dva a ve večerních hodinách přišel ještě Pája z Brna, tak se vítalo a hrálo do 3 hodin ráno. Páteční ráno už připadalo na hlavní přípravy. Kde jsme od Modré želvy měli zapůjčenou 100. A přiřadili jsme se tak k dalším osadám, které dali čest tomuto jubileu. Odpoledne mě čekalo vaření guláše na sobotu a to už se chystali hosti a opravdu přijeli ze všech koutů. Mezi prvníma tak byli z Black Hills, tedy zástupci severu. Pája již zastoupil Moravu, Arturka následně zas Jižní Čechy a Basista z Údolí raců, ti mají osadu až u Kynžvartu, západní Čechy. Toto zastoupení bylo nasvětě už v pátek. Kde se vrcholilo, jako vždy ve Škole. Kdy netrvalo moc dlouho a muzika hrála pomalu ve všech možných místnostech. Doslova můžeme říci, že jsme školu vypili. Samotného mě překvapilo, kolik nás už bylo v pátek. Sobota už patřila k velkému očekávání a do soutěží nás tu bylo opravdu pár tak do 50 kamarádů a kamarádek. Ale během soutěží příjížděli další a další. Soutěže klasický čtyřboj, kačenky, dětská a letos poprvé v historii místo vajec byli podkovy. Z důvodu dřívějšího zapálení. Po soutěží bylo hlavně živo u srubu, kde ti co měli na co hrát dávali jeden song za druhým. Hýřilo se statečně. Před zapálením došlo na hromadné fotografování, kvůli přípravám do knihy o Humpoleckém trampingu. O zapálení ohně se postaral John z Modré Želvy, Patrik z Měsíčního údolí, Jasienka za T.O. Vlci a Slimák za Pátý den. Jako Konduktor jsem při zapálení napočítal na 163 kamarádů a kamarádek, což se stalo pro naší osadu historickou druhou nejvyšší návštěvností a o to nás víc těší, že se to stalo takhle mimo termín. Ve čtyřboji vyhrál Medvěd se 123 body za ním Mlíko se 120 body a na třetím místě byl Šedivák s 96 body. Během večera bylo mnoho hraního s střídali se tři kapely a k nim doplňovali ostatní. Takže si zde každý přišel na své. Protože co jiný kout republiky, to jiný druh písní. Malý hudební kroužek vznikl i u srubu, kde se hráli mladší písničky a nebo i takové, které se u ohňů nehrají. Sobotní večer tak končil kolem 3 hodiny ranní, kdy dozněli poslední zvuky kytary Martina z Modré želvy. Neděle již patřila loučení a úklidu kempu. PS: Pro ty, co u nás byli a letos vynechali, tak letošní jízdenka byla s příplatkem na rekreační vlak :-)

Nastavení