Název

Vandr v údolí Medvědího potoku 2018

Popis

V polovině měsíce padajícího listí, jsem pořádal Vandr v údolí Medvědího potoka. Tato oblast není nikterak daleko v oblasti kde žiji. Nikdy jsem zde nebyl a nevedou zde žádný turistický trasy. Jednoho dne jsem se tak vydal do těchto míst, jako s lokací na vandr. Vyrazil se mnou tehdy ještě kamarád Sendy. Rád vyhledávám takovéhle destinace, které jsou málo známé a na mapě vypadají zajímavě. Tak jsem chtěl zkusit, jaká je to divočina. Údolí tohoto potoka mě jen mile překvapovalo. Jsou zde na něm 2 mlýny a nádherné skály. Jako skály v Údolí řeky Doubravy. Čím vím jsem byl hlouběji v údolí, tak jsem poznával, že je to trampský ráj. Všude ohníčky, támhle vidím jeden přístřešek a hle tady je něco většího. Tak jsme tam odpočinuli. A co se nestalo. Přijeli osadníci a dali jsme se s nima do řeči a já se je zeptal: "Říkáte tomu tady nějak?" a oni: "Ano Medvědí potok odjakživa." Takže hned byl název na vandr. Tak už zbývalo najít hospůdky na zakončení. V jedné vesnici všechny zavřené, které by byly jako dobré východisko. Ale to by nesměla být klasická akce VŘSR, která byla na ranči Dalů. Zde byla tak příjemná atmosféra, kam chodí trampové, tak jsem ji zamluvil i na tuhle akci. Sešlo se nás tu v pátek 7. Tedy Sedm statečných. K nám přisedl ještě Hezoun z Habartu. V hospůdce se hrálo až do 1 do rána. Sobota začala ještě polivkou na ranči, jelikož jsme mu přespali na pódiu. Vyšli jsme po 9 hodině a čekala nás 20km túra. Míša volil nejkratší možnou cestu, takže polem nepolem jsme se přibližovali k Údolí. Sestoupili jsme do údolí, kde jsme se zastavili na prvním kempu. Na Krokárně. Odsud jsme pak už po Medvědím potoce putovali do houby Zeleného údolí, jak se tomu tady ještě jinak nazývá. Bohužel k našemu neštěstí levý přítok do Medvědího potoka byl plný díky vypouštění rybníka. Tím se stal Medvědí potok plným. Dojdeme k mlýnu a za mlýnem je asi ten nejhezčí skalní monument. Odsud pak k opuštěnému srubu a pak na největší zdejší osadu TK. Mustang. Zde byli i osadníci a i osadník se kterým jsem se zde potkal v létě. Byl čas oběda, tak jsme zde povařili. A netrvalo moc dlouho a přišla jsem i druhá parta trampů, kde jedna část byla z Pardubicka. Takže na Mustangu bylo opravdu plno, protože i jich byla početná skupinka.Míša s Bleskem vyrazili před námi a já s ostatními. Jelikož chlapi nesli kytary, tak se jim brodit nechtělo, tak jsme společně obcházeli Medvědí potok. Míša s Bleskem se dali na brodění. Takže si ještě užívali skalní údolí. My jsme tak šli horem krajinou přes výhledy. Ale i tak neochudím o fotky z tohoto údolí, které jsem procházel v létě, když jsem hledal lokaci pro vandr. Náš cíl byla domluvená Souňovská hospůdka. Nikdy tam trampy neměli. Což je příjemný pocit být jednou někdy první a zdejší obyvatelé se na nás těšili a těšili se především na kytary. Všichni jsme dostali zdarma polivku na zahřátí a začalo muzicírování, které končilo až k 3 hodině ranní. Atmosféra ve zdejší hospůdce byla velice příjemná. Ráno se polovině již dělili cesty. Jedni šli do Čáslavy a my ještě na Předbořice. To co nás čekalo za Souňovem bylo pro mě i pro ostatní zážitkem. Les porostlý břečťanem. Zkrátka 2 km břečťanového lesa jsme nikdy neviděli a bylo to jako se ocitnout v pralese či v nějakém strašidelném lese. Bylo to něco nádherného. Potom už nás čekala poklidná cesta na Předbořice a loučení za pěkným víkendem. Ahoj

Nastavení